Emil Viklický obdržel Cenu Alfréda Radoka

za hudbu k inscenaci Kabaret Shakespeare

Režisér Jan Nebeský si umí najít spolupracovníky. Důkazem toho je inscenace Kabaret Shakespeare, ve které v produkci Studia Damúza diváci mohou vidět nejlepší divadelníky roku 2013.

V originální a kontroverzní interpretaci Shakespearových sonetů postavu Kazatele ztvárňuje charismatický Karel Dobrý, který byl za rok 2013 oceněn za mužský herecký výkon v Cenách Alfréda Radoka, a nominován je i v Cenách Thálie. O tutéž trofej v hereckém mistrovství se přitom uchází další z účinkujících, šarmantní Miloslav König. Oběma pánům v roli nesmrtelného dramatika a básníka dělají společnost David Prachař a femme fatale Černá dáma Lucie Trmíková.

Poetický, zábavný i lascivní Kabaret Shakespeare se pyšní hned třemi tvůrci, kteří se ucházejí o ceny za nejlepší divadelní výkony uplynulého roku. Nekonvenční show provází živá hudba jednoho z nejvýznačnějších představitelů českého moderního jazzu, Emila Viklického, který za hudební doprovod k inscenaci získal Cenu Alfréda Radoka.

Emil Viklický: Radok za hudbu 2013

Pianista a skladatel Emil Viklický se narodil v roce 1948 v Olomouci, mezinárodně se prosadil v roce 1976, kdy zvítězil v soutěži improvizujících jazzových klavíristů v Lyonu a vyhrál první cenu v autorské soutěži Monacké konzervatoře se skladbou Zelený satén. První sólová deska kombinující folklór a jazz mu vyšla v roce 1977. Po návratu ze studií ve Spojených státech natočil alba Okno a Dveře se svými spolužáky, kytaristou Billem Frisellem, baskytaristou Kermitem Driscollem a bubeníkem Vintonem Johnsonem. Krátce poté natočil album duet s klavíristou Jamesem Williamsem.

Mezinárodním projektům se Emil Viklický věnoval i v devadesátých letech, kdy nahrál s kvartetem Bennyho Baileyho album While My Lady Sleeps, s americkým multiinstrumentalistou Scottem Robinsonem desku Magic Eye, s britskými jazzmany saxofonistou Julianem Nicholasem a bubeníkem Dave Wickinsem album Food Of Love a s belgickým saxofonistou Stevem Houbenem desku Bohemia After Dark.

Od počátku osmdesátých let se však Emil Viklický začal věnovat také vážné hudbě, zejména komorní, experimentuje také v oblasti elektroakustické hudby. V devadesátých letech vyšlo i první album věnované čistě vážné hudbě, jímž byla Pocta Josipu Plečnikovi. V září 2000 měla ve Státní opeře premiéru Viklického opera Faidra, o dva roky později měla v Berlíně koncertní premiéru opera „Der Ackermann und Der Tod“ /Oráč a Smrt/, v květnu roku 2003 měla premiéru v pražském Národním Divadle /Kolowrat/ komorní opera „Máchův deník“

Značnou část své energie vkládá Emil Viklický do tvorby filmové hudby, které se věnuje od poloviny osmdesátých let, kdy složil hudbu k Smyczkovu snímku Krajina s nábytkem. Podepsán je i pod hudbou k Zafranovičovu filmu Má je pomsta (Lacrimosa) a ke snímku Drahomíry Vihanové Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba.

Přijďte si poslechnout živě hranou hudbu Emila Viklického v inscenaci Studia Damúza „Kabaret Shakespeare“! Přijďte na Dobrého, Prachaře, Trmíkovou a Königa 23. 4. od 20.00 do pražského NoD Roxy.