Mlčky křičet

Inscenace inspirovaná osobností Simone Weilové.

Simone Weilová (1909 – 1943) byla francouzská filosofka, anarchistka, odborářka, učitelka, dělnice, mystička, židovka bez tóry, marxistka bez partaje, Ježíšova učednice bez církve. Pocházela z bohaté židovské rodiny, ale byla výrazně sociálně zaměřená, zapojila se do španělské občanské války. Po onemocnění tuberkulózou se v exilu odmítla léčit a jíst, chtěla se podílet na utrpení Francouzů.

Nejpříznačnější pro Simone je neklasifikovatelnost, nezařaditelnost do nějakého systému či církve a přitom naprosto autentická touha po smyslu a hledání pravdy. Jednota v myšlení a jednání.

Francouzský filosof Chartiér jí na lyceu přezdíval „marťanka“. Její myšlenky a činy jsou skutečně jako z jiného světa. Odmítá uznávat a přijímat jakákoli klišé ve společnosti, ve svém osobním životě, v úvahách o světě, o kráse, o bolesti, o Bohu, o smyslu.

A především: naprosto jí chybí strach z toho, že bude odsouzena druhými!

Napsali o nás:

Nebeskému i Lucii Trmíkové v hlavní roli se podaří překročit tvůrčí nejasnosti až v poslední třetině inscenace, která graduje v působivém ponoru do samotného Simonina nitra. Herecky bravurně zvládnutý monolog doplněný působivým režijním nápadem zdařile předává pocit tísně z předčasného odcházení v momentu, kdy člověk teprve dostane šanci prozřít. Využití písku zde získává nový rozměr a umožňuje emočně přesáhnout přidušeně podaný osud výjimečné osobnosti, znásobit naléhavost jejích posledních slov. Výsledný pocit rezonuje i během nejpovedenější závěrečné písně s vynikajícím živým hudebním doprovodem Emila Viklického, které se daří apelativními slovy dotknout podstaty kabaretního umění. Teprve zde dochází k působivému propojení zvolené formy se ztvárněným životním osudem, který naštěstí v jevištním ztvárnění na poslední chvíli unikl tomu, aby vyzněl jako efektně zaobalené encyklopedické heslo. Tvůrci inscenace Mlčky křičet přeci jen probudí v pozoruhodné postavě dech života, jenž překonává jakákoliv fakta a citace. Jakub Jiřiště, Mepass

Koprodukční partner projektu: Studio Hrdinů, www.studiohrdinu.cz

Projekt vznikl s laskavou podporou: Hlavního města Praha a MKČR
Projekt podpořili také: Státní fond kultury
Premiéra: 15.12.2014 Studio Hrdinů, Praha
scénář: Lucie Trmíková
texty písní: Robert Geisler
režie: Jan Nebeský
scénografie: Jan Nebeský
Petra Vlachynská
hudba: Emil Viklický
kostýmy: Petra Vlachynská
hrají: Lucie Trmíková
Saša Rašilov
Václav Rašilov
zpěv (řecký otčenáš): Karel Dobrý
kytara: Omar Khaouaj
Peter Binder
klavír: Vladimír Strnad
Emil Viklický
Technické materiály k inscenaci: soubor
Fotografie v tiskovém rozlišení: DAMUZA-mlcky-kricet.zip
Specifikace představení k tisku: DAMUZA-mlcky-kricet.pdf